Co si o tom myslíte?

 Dnes opět rozvineme zajímavou myšlenku, konkrétně pana profesora Tomáše Halíka interpretovanou Pavlem Kosatíkem zde . Katolická církev, především ta česká, je podle Halíka v zásadní existenční krizi. Jako člověk, který už před mnoha lety za svou nejoblíbenější pasáž z Bible označil větu „Kde je Duch Páně, tam je svoboda“, si těžko může rozumět s reprezentanty církve přesvědčenými, že jim přísluší rozhodovat o právech ostatních lidí, ať jsou členy církve, nebo ne. Tomu, kdo vnímá Boha jako vyznavače lásky, nikoli rozsévače sankcí, je dnešní církev podle Halíka spíš překážkou než pomocnicí. Ve svých nejnovějších knihách Halík přirovnává stav dnešní katolické církve k situaci těsně před reformací: problémy se nahromadily a církev se dostává do takového rozporu s ostatním světem, že ve své stávající podobě už nemůže přežít. Tradiční kněžský model pastorace přestává fungovat skoro všude na světě, je třeba hledat model nový, který se nebude opírat o územní farnosti, jinými slovy je třeba cí

  Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14589860153-stb-prisne-tajne/421235100211014/ Co myslíte, jak by to vypadalo dneska? A bude to tak za Babišovy příští vlády?? 

 Dnes tady pro vás nemám rozhovor (!)... ...ale několik úryvků z vynikající eseje pana Petra Pitharta. Celá k přečtení, jako zatím vždy, v Deníku N zde .  ________________________________________________________________ Zdálo se, že alternativy k Benešově zahraniční politice vůbec neexistovaly. ... Alternativy existovaly, byly však oslyšeny a jsou dosud téměř neznámé. Alternativou byla v první řadě zahraniční politika české konzervativní pravice, Kramářovy Národní demokracie (původně mladočeši, respektive Národní strana svobodomyslná, za války Státoprávní demokracie, posléze Národní sjednocení). Byla to strana bratří Grégrů, Jana Nerudy, Aloise Rašína, Karla Kramáře. Na naší politické scéně, z hlediska celoevropských standardů celé posunuté doleva, byla Národní demokracie krajní pravicí. Jinde v západní Evropě by byla stranou středopravou nebo jednoduše pravicovou. Jednoznačné ale je, že to byla strana protibenešovská. Sama sebe představovala coby stranu středních vrstev, vnímána či pr

 Mám tady pro vás další rozhovor! ☝ ...ale nebojte, budou i další zdroje. Jen - v tuto chvíli zpracovávám, co se mi tady malinko nakupilo a pak pojedeme dál - budou knihy, bude hudba a možná, možná budou i filmy - tedy povídání si o nich. Ale pojďme zpět na začátek. Rozhovor je, jak jinak, z Deníku N zde . A ptá se Dominika Píhová, odpovídá politolog Ian Bremmer, prezident a zakladatel společnosti Eurasia Group, jedné z předních výzkumných a poradenských firem v oblasti politických rizik. ________________________________________________________________ DP:  Zmiňujete také rizika spojená se světovým uspořádáním bez globálního lídra, svět, kterému říkáte G-nula, kde mezinárodní politice vládne mocenské vakuum. Spojené státy americké jsou poslední supervelmoc, ačkoli si to možná často samy nepřejí. Už dřív jste varoval před tím, že když se tato situace nebude řešit, přijde ještě víc neřešitelných konfliktů a nestability. Jinými slovy jsme tušili, že situace není optimální, přesto se nic n

 Dnes pro vás mám k přemýšlení pár úryvků z dalšího rozhovoru.  Zdroj opět Deník N zde . Rozhovor vede Alice Koubová, ptá se Borise Cyrulnika, francouzského neuropsychiatra, psychoanalytika a spisovatele.  ________________________________________________________________ BC: ...možnost obnovy znamená‚ že nejsem odsouzen k tomu, abych nadosmrti zamrzl v čase, abych zůstal „mrtvý zaživa“. Trauma není konečná stanice. Trauma není diagnóza, kterou nelze léčit. Obnovou myslím obnovu toho, co Hannah Arendt nazývá vnitřní svobodo u. Obnovuje se naše schopnost měnit se a vyvíjet v čase, diskutovat, kriticky myslet, nelnout k autoritativním osobám, neusnadňovat si život jednoduchými vysvětleními, nepřenášet vinu za svou bolest na obětní beránky – cizince, homosexuály, čarodějnice, Araby, Židy. ... AK:  Takové paradoxní odsouzení a pohrdání oběťmi za důsledky násilí, které na nich bylo spácháno, se dělo v historii častěji. BC: Když se ve Francii vraceli vojáci z první světové války, měli veliké p

 Dnes jeden výborný rozhovor, co si o tom myslíte? Je (opět) z Deníku N a celý ho najdete zde . A přečíst si ho doporučuji, neboť je to velice zajímavý a pro mne osvěžující pohled na víru, ale zejména římskokatolickou církev. Níže jde samozřejmě jen o výňatek/tky, které by, doufám, mohly rozpoutat nějakou tu diskusi. Rozhovor vedla Renata Kalenská, dotazovanou byla režisérka Olga Dabrowská.

Přátelé, pustil jsem se zde do pokusu o jakýsi blog. Chci zde sdílet myšlenky, které jsem někde přečetl a chci se pokusit přimět vás k nějaké diskusi kolem nich - takový diskusní klub. Pokud se debata rozvine, očekávám, že bude kultivovaná, slušná a k věci. Výjimky nechci tolerovat. Stejně tak odmítám vkládání odkazů na různé toxické weby a lidi - tyto budou mazány ihned. O toxicitě odkazovaného webu nebo člověka budu rozhodovat já, ať se vám to líbí nebo ne. Příspěvky budou co nejkratší, protože dlouhé dnes nikdo nečte, tedy určitě ne do konce. Cílem tohoto pokusu je vytvoření (neuzavřené) sociální bubliny lidí, kteří sdílejí myšlenky a názory, a protože slovo je mocná zbraň, třeba naše souznění časem něco změní... Pokud uznáte za vhodné přizvat do této bubliny také své přátele, jen houšť. Děkuji za souznění a mějte se pěkně.